Nenašli jste odpovědi na své otázky v Politickém programu Svobodných?

Nejčastěji kladené otázky prostřednictvím webu:

 

Obsah:

A) BŮH, ISLÁM, REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ, POTRATY

B) ZBRANĚ, IMIGRACE, DROGY, ROMOVÉ

C) VYSTOUPENÍ Z EU, VSTUP TURECKA DO EU, BILDERBERG

D) ZRUŠENÍ SENÁTU, ZÁKAZ KSČM A DĚLNICKÉ STRANY

E) KOUŘENÍ V RESTAURACÍCH, REGULACE NÁJMŮ, RYCHLOST NA DÁLNICI

F) STRANA, BERAN, BÝVALÍ ČLENOVÉ KSČ, SPOJOVÁNÍ S DALŠÍMI STRANAMI, ŽALOBY NA POLITIKY

G) VOLBY, KAMPAŇ, FINANCOVÁNÍ

H) EKONOMIKA, DANĚ, ROZPOČET, DŮCHODY

I) SPORT, ŠKOLSTVÍ, KULTURA

J) MACH a DOZORČÍ RADY

K) EXEKUCE, PŘÍMÁ DEMOKRACIE

 

A) BŮH, ISLÁM, REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ, POTRATY

Q: V programu Svobodných chybí bůh. Jak jste ho mohli opomenout?

A: Svobodní jsou sekulární stranou. Svoboda náboženského vyznání patří mezi svobody pro nás nejvýznamnější. Rovněž prosazujeme sekulární stát, tedy takový stát, který nebude podporovat žádnou vybranou víru ani církev. (rs)

Q: Jaký je váš názor na imigraci a hrozbu islámu?

A: Svobodní mají přímo ve stanovách zakotven princip náboženské tolerance – což znamená, že náboženství považujeme za soukromou věc jednotlivce, která by neměla být tahána do politiky, neměla by být vnucována ostatním. To platí samozřejmě jak pro křesťanství, tak pro islám. Naše kultura a zvyky jsou ale tvořeny odkazem tisícileté křesťanské a židovské tradice a kultury, dědictvím antiky i předkřesťanskými (pohanskými a keltskými) zvyky. Tyto tradice tvoří naši západní kulturu. Islamizaci západní Evropy považujeme za uměle vyvolanou chybnou politikou multikulturalismu. Svobodní byli jedinou stranou, která se zastala nizozemského politika Geerta Wilderse, který měl přijet do Prahy přednášet o nebezpečích islámu pro Evropu. Imigrační politiku západních zemí, která znamenala rozmach islámu na západě, považujeme za fatálně chybnou a zavedení společného rozhodování o imigrační politice pro nás bylo jedním z důležitých důvodů, proč jsme byli proti Lisabonské smlouvě. (pm)

Q: Souhlasím se Svobodnými téměř ve všem. Nedokážu však pochopit odmítavý postoj k registrovanému partnerství. Proč chtějí Svobodní homosexuálům upírat svobodu svazku?

A: Svobodní nikomu žádné svobody upírat nechtějí. Manželství vzniklo v dávných dobách jako slib věrnosti před bohem či před svědky. Manželství není vynálezem státu, stát se do něj začal vměšovat až později. Dnes stát v manželství detailně řídí majetkové vztahy, často proti zájmům manželů. Toto vměšování je proti smýšlení Svobodných. Nechme životní partnery, ať si uspořádají majetkové vztahy, jak uznají za vhodné. Pak nebude třeba registrovaného partnerství, ani státního vměšování do manželského slibu. (rs)

Q: Podporujete adopce dětí homosexuály?

A: Každá adopce musí být rozhodnuta soudem v nejlepším zájmu dítěte. Adopce dětí by neměla být brána jako něčí „právo“. Domníváme se, že pro zdravý vývoj dítěte je důležité, aby dítě žilo v rodině a mělo v ní pokud možno jak (náhradního) otce, tak (náhradní) matku. Považujeme tedy za přirozené, že nejlepším adeptem pro adopci jsou manželé. (pm)

Q: Jaký je podle vás ideální stav financování církví?

A: Jsme pro odluku státu a církví. Všechny církve by měly být na státu nezávislé, tj. konečným stavem by mělo být, že stát neplatí církve a platy jejich představitelů ze státního rozpočtu. K odluce navrhujeme dospět dohodou mezi státem a církvemi, která by zahrnovala ukončení plateb ze státního rozpočtu na straně jedné a navrácení konkrétního majetku zabaveného církvím v minulosti na straně druhé. (pm)

Q: Co si myslíte o euthanasii?

A: Každý má právo se zasebevraždit, ale nemyslím si, že je správné, aby stát uzákoňoval nějaké úřední postupy, podle nichž by lékaři měli u sebevraždy asistovat. Myslím, že napomáhání k sebevraždě je morální problém každého jednotlivce, který se v takové situaci octne. Tváří v tvář těžce trpícímu musí každý jednotlivec řešit morální problém, jestli vyhovět přání o pomoc, podání léků apod. Toto morální dilema nemůže stát odstranit tím, že schválí zákon o euthanasii. (pm)

Q: Jaký je váš postoj k potratům? Zakázali byste potraty?

A: Potrat je nepochybně traumatizující a každá matka, která jej kdekoliv na světě ať již legálně či ilegálně podstoupí, si jej musí srovnat se svým svědomím a se svým vyznáním. Jsou-li potraty legální, nic to nemění na tom, že si zmaření života musí nakonec každý zodpovědět. Každá matka by měla mít právo potrat odmítnout, i když jí to doporučí lékař z důvodu poškození plodu. Svobodní jsou sekulární stranou, která respektuje odlišný pohled jednotlivců a církví na etické otázky. Jinými slovy, potrat má mít právo zakazovat (svým členům) církev, která jej odmítá, ale nemá jej zakazovat stát všem lidem bez rozdílu vyznání. (pm)

 

B) ZBRANĚ, IMIGRACE, DROGY, ROMOVÉ

Q: Jak se stavíte k problematice držení zbraní?

A: Shodujeme se na tom, že každý způsobilý a zákona dbalý občan musí mít možnost bránit sebe, své blízké a svůj majetek i se zbraní v ruce. Někteří členové diskutují slovenskou úpravu či princip „můj dům, můj hrad“ (označovaný jako „castle doctrine“). Obecně se však Svobodní řídí konzervativní zásadou neopravovat to, co funguje (minimálně tedy, dokud je co napravovat jinde). V případě držení zbraní je třeba mít zejména na zřeteli to, že pravidla ovlivní především ty, kdož pravidla dodržují. V případě držitelů zbraní tedy zejména případné oběti, které si pořizují zbraně ke své obraně. Ti, kteří se neštítí loupit či vraždit, se nebudou štítit ani opatřit si zbraň nelegální cestou. Proto by pravidla měla maximálně naplňovat smysl bezpečnosti držení zbraně (aby si byl držitel uvědomoval, co z držení zbraně plyne), ale neměla by sloužit ke znepříjemnění cesty k pořízení zbraně tomu, kdo se chce bránit. V tomto smyslu je současný stav poměrně funkční. (rs)

Q: Jaké navrhujete řešení romské problematiky?

A: Romové často nepracují a žijí ze sociálních dávek. Doplácejí tak na ně ostatní občané. To ale není vina Romů, ale státu, že jim ty peníze dává. Mnoha Romům (i mnoha ne-Romům) stačí nižší životní standard než průměrnému občanovi ČR, proto se častěji spokojí se sociálními dávkami a nemají motivaci vydělávat si prací. Romové mají právo na odlišný způsob života. Svobodní jsou pro zrušení minimální mzdy a omezení sociálních dávek. To zvýší šance Romů najít si práci. (pm)

Q: Proč používáte slovo „Rom“ a ne slovo „Cikán“? Nepodléháte politické korektnosti?

A: Po staletí se používalo slovo „Cikán“ pro pojmenování etnické skupiny, která dnes upřednostňuje, aby byla nazývána „Romové“. Nemyslím si, že pojmenování může zvýšit něčí prestiž, ale respektuji, když se někdo chce jmenovat jinak. Nechci zbytečně nikoho urážet, proto používám ve veřejných projevech slovo „Rom“. (pm)

Q: Jaký je váš názor na přistěhovaleckou problematiku?

A: Byli jsme proti Lisabonské smlouvě mj. proto, že umožňuje přehlasování ČR pokud jde o azylovou politiku. Státní hranici považujeme za důležitý atribut suverénního státu a stát musí mít právo říci, koho vpustit na své území chce a koho nikoliv. Je třeba se vyvarovat problémů, které kvůli neobezřetné přistěhovalecké politice mají v Nizozemí, Francii, Německu a jinde. Na druhé straně je potřeba umožnit dlouhodobý pobyt někomu, kdo se do ČR např. vdá nebo zde jako cizinec pracuje. Jsme ale zásadně proti řízené migraci, která by měla řešit nějaký jiný problém (myšlenku, že potřebujeme více přistěhovalců, aby nezkrachoval penzijní systém založený na průběžném financování, považuji za nebezpečné sociální inženýrství). (pm)

Q: Svobodní prosazují svobodu jednotlivce v mnoha oblastech, jsou také pro legalizaci drog? Jak se Svobodní staví k pěstování konopí?

A: Ano, Svobodní skutečně prosazují svobodu jednotlivce do důsledku, tedy včetně svobody nakládání s vlastním tělem. Dokud však bude existovat veřejné zdravotní pojištění, náklady na případné léčení závislých poneseme všichni. Navrhujeme tedy začít s reformou zdravotního pojištění, aby cenu pojištění určovala svobodná soutěž mezi konkurujícími si pojišťovnami, které by měly právo zohlednit užívání návykových látek v pojistném. Co se pěstování konopí týče, považujeme za absurdní, aby stát popotahoval u soudu seniory a zavíral do vězení prodejce zahradní techniky, zatímco vypisuje výběrová řízení na udělení licence k pěstování. Je nutné co nejdříve uvolnit zákony natolik, aby kdokoliv mohl pěstovat libovolné rostliny. (rs)

 

C) VYSTOUPENÍ Z EU, VSTUP TURECKA DO EU, BILDERBERG

Q: Svobodní jsou známi tím, že chtějí vystoupit z Evropské unie. Proč na vystoupení trváte, jak chcete zajistit volný pohyb zboží a osob a jak se chcete obejít bez miliard z Bruselu?

A: Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100–150 milionů korun. Z EU jsme na dotacích dostali více jen v roce 2009. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám však přes 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na odvodech, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady dodržovaní nesmyslných směrnic. (rs)

Q: Jste pro vstup Turecka do EU?

A: Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale bude v EU fungovat hlasovací systém založený na velikosti populace a Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy. (pm)

Q: Jste pro vystoupení České republiky z Evropské unie?

A: Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez bruselských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je vtělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem EFTA, tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, než se najde v České republice politická většina pro nezávislost. (pm)

Q: Na Internetu jsem objevil informace o tom, že politický vývoj světa výrazně ovlivňuje záhadné společenství Bilderberg. Co s tím chtějí Svobodní udělat?

A: Svobodní nepátrají po tom, z jakého důvodu jde politický vývoj směrem, jakým jde. Je lhostejné, zda jsou významní světoví politici motivováni vlastními zájmy či nějakou tajemnou dohodou. Svobodní budou bojovat za svobodu jednotlivce bez ohledu na to, jaké jsou důvody jejího omezování. (rs)

 

D) ZRUŠENÍ SENÁTU, ZÁKAZ KSČM A DĚLNICKÉ STRANY

Q: Svobodní představili řadu úsporných opatření s cílem vyrovnat státní rozpočet. Proč mezi nimi chybí zrušení Senátu?

A: Česká republika možná nemá úplně vhodně nastavený parlamentní systém. Možná i zákonodárců máme zbytečně mnoho, když jich z 281 známe jen několik desítek. Zrušení Senátu se však stalo takovým klišé upadajících marginálních politických stran. My jsme strana progresivně rostoucí, a proto hledáme úspory tam, kde nenapadnou každého hned při první myšlence. (rs)

Q: Jste pro zákaz KSČM, Dělnické strany apod.?

A: Jsme proti zakazování politických stran. Špatné politické myšlenky je potřeba porazit lepšími politickými myšlenkami. Zákazem konkrétní politické organizace se myšlenky nevymýtí. (pm)

 

E) KOUŘENÍ V RESTAURACÍCH, REGULACE NÁJMŮ, RYCHLOST NA DÁLNICI

Q: Jaký je váš názor na kouření v restauracích?

A: Každý majitel restaurace by měl mít právo zvolit si vlastní pravidla. Kuřáků ubývá a proto také přibývá nekuřáckých restaurací, stejně jako se již dnes běžně nesmí kouřit v jiných soukromoprávních podnicích – kinech, autobusech, vlacích, letadlech. Není na místě omezovat vlastnické právo. Pokud někdo investoval do své restaurace, protože očekával kuřácké hosty, bylo by pošlapáním soukromého vlastnictví najednou kouření v jeho restauraci zakázat zákonem. Pokud někdo chce provozovat kuřáckou restauraci pro kuřáky, má mít na to právo. (pm)

Q: Jste pro deregulaci nájemného?

A: Jsme jednoznačně pro to, aby nájemné bylo předmětem rovnoprávné smlouvy – výsledkem poptávky a nabídky na trhu. Tržní nájemné je nejlepší ochranou nájemců. Pro nájemce bydlícího za tržních podmínek není problém najít si v případě výpovědi adekvátní nový nájemní vztah. Pronajímatel zas je motivován udržet si nájemce platící tržní nájem. Regulace nájmů vede k nespravedlnosti, kdy v jednom domě bydlí rodiny se stejnými příjmy a odlišnými nájmy, je-li jedna v privilegovaném režimu regulace nájmů a druhá platí tržní nájem. Podporujeme pokračování postupné deregulace. V mnoha lokalitách již tržní nájem je pod úrovní regulovaných cenových stropů. Volný trh s bydlením je výhodný i pro chudé, protože neregulovaný trh poskytuje přirozeně i levné bydlení – např. podél rušných silnic, kde kvůli hluku nejsou bohatší lidé ochotní bydlet. Odmítáme, aby stát stanovoval cenové mapy, a aby o „přiměřeném“ či „místně obvyklém“ nájemném rozhodoval soud. Pronajímatel a nájemce mají být v rovnoprávném smluvním vztahu. (pm)

Q: Jste pro zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích?

A: Povolená rychlost na dálnicích má být bezpečná a má zajišťovat plynulost provozu. Rychlost je tedy potřeba omezovat jen tam, kde by při vysoké rychlosti byla bezpečnost nebo plynulost ohrožena. Navrhujeme proto, aby tam, kde je to technicky možné, nebyla omezována nejvyšší povolená rychlost, případně aby byla umožněna rychlost, která neznamená větší rizika oproti současnému stavu. Někdy je rychlejší a kratší jízda bezpečnější než pomalejší a delší jízda. (pm)

 

F) STRANA, BERAN, BÝVALÍ ČLENOVÉ KSČ, SPOJOVÁNÍ S DALŠÍMI STRANAMI, ŽALOBY NA POLITIKY

Q: Jak byste stručně charakterizoval vaši stranu?

A: Strana svobodných občanů hájí principy svobody, odpovědnosti a spravedlnosti. Prosazujeme zásadní snížení daní a byrokracie. Chceme, aby hlas občanů ve volbách měl větší váhu, proto jsme proti tomu, aby stále více zákonů přicházelo ve formě direktiv z Bruselu. Zákony mají být odrazem vůle voličů, nikoliv plněním směrnic EU. (pm)

Q: Existuje někde na světě stát v podobě, jakou prosazují Svobodní?

A: Např. ve Spojených státech nemají povinné zdravotní pojištění, i když prezident Obama se to chystá v USA změnit. Ve Švýcarsku si mohou lidé vybírat z různých pojistek, povinně musí být pojištěni jen na nezbytné minimum. Např. v Andoře nebo na Gibraltaru nemají DPH a státní přerozdělování tam mají minimální. Např. ve Švýcarsku nemají zadlužený stát, protože švýcarská ústava zakazuje vládě hospodařit s deficitem. (pm)

Q: Proč máte ve znaku zrovna berana?

A: Beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani. (pm)

Q: Máte mezi svými členy bývalé členy KSČ?

A: Naše stanovy explicitně zakazují přijmout bývalého spolupracovníka StB či člena lidových milicí. Samotná minulost v KSČ není překážkou členství, avšak i přesto jsou řady Svobodných tvořeny především lidmi bez jakékoliv politické minulosti. (rs)

Q: S názory Svobodných velmi souhlasím. Domnívám se však, že byste měli ustoupit v některých tématech, či je alespoň voličům nesdělovat, abyste dosáhli maximálního možného výsledku.

A: Naše strana stojí na principech a ani 15 % ve volbách by nás nepřesvědčilo tyto principy porušit. Stojíme o informované voliče, kteří vědí, co od nás mohou očekávat, byť to může znamenat pomalejší růst. Přikrášlováním programu bychom jen zamlžili naší filosofii a přilákali voliče, kteří k ní ještě nedospěli. (rs)

Q: Současní politici jsou jeden gauner vedle druhého. Musíte se spojit s ostatními neparlamentními stranami do jedné velké a nahradit současnou politickou garnituru.

A: Současní politici nejsou náhodou tací, jací jsou. Takové je vytváří systém. Z nových politických osobností se stanou gauneři stejně rychle, nedojde-li ke změně systému. Filosofii štíhlého státu s minimálním přerozdělováním hájí jen Svobodní a nemáme tedy s kým se spojovat. Jakékoliv složení vlády bude vyžadovat kompromisy. Bylo by hloupé dělat kompromisy už v tom, co chceme nabídnout voličům. (rs)

Q: Program Svobodných je výborný, ale naprosto nekompatibilní s ostatními stranami. Co když se Svobodní dostanou do parlamentu? Za jakých podmínek se zúčastní vládní koalice? Nebo budou stále jen v opozici?

A: Zásadní podmínky, za kterých bychom podpořili vládu nebo se jí případně i účastnili, jsou asi tyto: 1) předložení ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, 2) vyrovnání rozpočtu v horizontu volebního období, 3) zrušení konkrétních státních úřadů, 4) zrušení zvýhodňování biopaliv atd., 5) zahájení jednání s EU o zrušení povinnosti zavést euro. Kdyby strany sestavující vládu nebyly ochotny tyto základní podmínky přijmout a zahrnout do programového prohlášení či koaliční smlouvy, vládu bychom nepodpořili. Toto je postoj, který má myslím ve straně podporu, až taková situace nastane, bude vyjednavačům mandát schvalovat republikový výbor. (pm)

Q: S kým jste ochotni spolupracovat na české domácí politické scéně?

A: Jsme stranou, která hájí svobodu a odpovědnost jednotlivce. Budeme spolupracovat s těmi politickými stranami, které budou ochotny akceptovat zásadní části našeho programu a našich principů. Není ale na místě, abychom dnes, když ještě nejsme v Parlamentu, určovali, s kým budeme jednou chtít spolupracovat na vládní úrovni. (pm)

Q: V článcích vašich představitelů jsem se dočetl, že některý vládní představitel porušil zákon, když postupoval tak, jak postupoval. Proč ho Svobodní nezažalují? Mohli by se tak dostat do médií!

A: Toto není druh publicity, o kterou stojíme. Svobodní mají pozitivní program, který řeší řadu problémů současnosti. Na porušení zákona rádi upozorníme, nehodláme se však tímto způsobem zviditelňovat. To necháme stranám, které nemají co jiného nabídnout. (rs)

 

G) VOLBY, KAMPAŇ, FINANCOVÁNÍ

Q: Jaký očekáváte výsledek ve volbách? Co budete považovat za úspěch či za neúspěch? 
A: Naším dlouhodobým cílem je zisk přes 5 %, abychom se dostali do Sněmovny. Pokud se nám to nepovede nyní, určitě se nám to povede příště. (pm)

Q: Kolik máte peněz na kampaň?

A: Svobodní hospodaří s penězi od svých členů a příznivců, při průměrném počtu 1500 členů a příznivců a průměrném příspěvku 1000 Kč máme roční příjmy přibližně 1,5 milionu korun. Nemáme žádné provozní výdaje na mzdy a kanceláře, takže tyto peníze jsou využívány na kampaň (letáky, inzeráty). Naše hospodaření je veřejně dostupné díky transparentnímu účtu. (pm)

Q: Jaké máte sponzory?

A: Drtivá většina darů jsou drobné příspěvky našich příznivců. Několik firem nám dalo sponzorský dar v řádu 15–100 tisíc. Jsou to menší a střední firmy našich členů a příznivců. Naši příznivci nám dávají peníze, protože s námi sdílejí stejné principy svobody a odpovědnosti a chtějí nás podpořit. Nejsou to dary výměnou za jakoukoliv politickou pomoc. Každý, kdo velkým stranám nabízí velké peníze, za ně něco chce. (pm)

 

H) EKONOMIKA, DANĚ, ROZPOČET, DŮCHODY

Q: Jakou míru státního přerozdělování si přejete?

A: Jsme pro zásadní omezení státního přerozdělování. Jsme pro to, aby stát omezil výdaje na všemožné dotace. Pak bude stačit méně daní a nižší daně. Jsme pro zrušení těch daní, které jsou nejdistorznější (nejvíce nespravedlivé a nejvíce pokřivující spotřebitelské chování poplatníků).(pm)

Q: Máte v programu zrušení daně z příjmu fyzických osob. Je to ale reálné při současném deficitu?

A: Zrušení daně z příjmu pro zaměstnance i živnostníky máme v programu – je to daň nejzkaženější mnoha výjimkami a poplatníci platí z příjmu několik dalších daní, při útratách platí DPH. Chceme zrušit všemožné dotace podnikům a snížit míru státního přerozdělování minimálně o 4 % HDP, což je přesně objem, který stát vybere prostřednictvím DPFO. Vyrovnání státního rozpočtu má ale absolutní přednost. Nejprve je třeba vyrovnat rozpočet, až pak lze zrušit daň z příjmu. (pm)

Q: Jak si představujete důchodovou reformu?

A: Jsme pro takovou reformu důchodového systému, která sníží závislost lidí na státu. Lidem se musí snížit povinné platby do průběžného systému a stát by měl ve stáří každému vyplácet platby úměrné jeho příspěvkům. Jsme proti zavádění nových zákonných povinností, jako platit povinně do fondů, nebo platit povinně rodičům. V přechodném období by stát měl financovat deficit důchodového systému prodejem státního majetku. (pm)

Q: Jste pro vyrovnaný rozpočet?

A: Jsme zásadně pro vyrovnaný rozpočet, a to již od roku 2014. Ani v době krize není stát oprávněn hospodařit na dluh. Pokud lidé v důsledku krize přicházejí o práci a příjem, musí stát operativně snížit výdaje na vlastní zaměstnance. V období poklesu příjmů státu by měl stát úměrně snížit výdaje na platy svých zaměstnanců. Víme, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní. (pm)

Q: Mluvíte o rušení úřadů a zkrácení školní docházky. Nezvýší se tím ale jen počet nezaměstnaných?

A: Rušení úřadů i zkrácení školní docházky má dvojitý pozitivní efekt na státní finance. Stát jednak bude platit méně výdajů na úředníky a studenty a jednak bude získávat více peněz od lidí, kteří budou pracovat a odvádět daně. V tomto smyslu i nezaměstnaný úředník je stále lepší než zbytečně placený úředník, protože i podpora v nezaměstnanosti je nižší než náklady na úředníka. Není ale pravda, že více lidí na trhu práce zvyšuje nezaměstnanost. Když stát zrušil povinnou vojenskou službu a mladí lidé šli o rok dříve na trh práce, také nenarostla nezaměstnanost. Na pružném pracovním trhu může vyšší nabídka pracovníků nanejvýš znamenat pokles ceny práce. Svobodní jsou pro smluvní volnost, pro možnost bez sankcí pracovat na živnostenský list nebo na základě pracovní smlouvy, která by se mohla odlišovat od ustanovení zákoníku práce. Nikdy samozřejmě nelze vyloučit, že nějaký propuštěný úředník bude tak neschopný, že nedokáže najít ani tu nejprimitivnější práci, ale to by měla být jeho věc. (pm)

Q: Jak chcete řešit financování zdravotnictví?

A: Nynější systém, kdy občan nemá možnost volby pojistného plánu a musí platit daň zvanou pojištění, chceme nahradit systémem, v němž občan bude platit skutečnou pojistku nezávislou na výši příjmu a bude si moci vybrat pojistný plán. Bude možnost výběru mezi vyšším pojistným při nízkých doplatcích u lékaře na straně jedné a nižším pojistným při finanční spoluúčasti na straně druhé. Rovnováhu mezi pojistkou, pojistným krytím a spoluúčastí určí pojišťovna na základě pojistných principů a zákazník-pojištěnec si zvolí pojistný plán na principu dobrovolnosti. (pm)

Q: Líbí se mi seznam úřadů, které chtějí Svobodní zrušit, ale propuštění úředníci nebudou moct najít práci a výrazně vzroste nezaměstnanost. Co s tím chtějí Svobodní dělat?

A: Nezaměstnanost dlouhodobě nevzroste. Proč? Když stát ušetří na zrušení úřadů řekněme 20 miliard, těchto 20 miliard si nebude muset půjčit. To znamená, že je stát nechá v soukromé sféře. V soukromé sféře tedy nyní bude o 20 miliard na investice víc. Díky tomu vzniknou nová pracovní místa právě v ceně 20 miliard. To znamená, že zrušení úřadů vyvolá jen velice krátkodobou nezaměstnanost. (rs)

Q: Proč odmítáte investiční pobídky? Statistiky CzechInvestu přece ukazují, že u nás zahraniční investoři utratili víc, než kolik činily dotace v rámci investičních pobídek.

A: Investiční pobídky se nikdy nemohou vyplatit. Jde přesně o to, co myslel před 150 lety ekonom Frédéric Bastiat tím, co je vidět a co není vidět. CzechInvest sleduje jen explicitní výnos. Zapomíná však na implicitní náklady. Co to znamená? Když zahraniční investor nalákaný investiční pobídkou nakoupí koruny a utratí je v ČR, stoupne kurz koruny a pro jiné investory už nebude tak lákavé koruny nakupovat a v ČR je utrácet. Pobídkou nalákaný investor odláká přirozené investory přesně ve stejné výši. Říká se tomu zákon vyrovnané platební bilance. Výnos z investiční pobídky je X, nákladem je škoda způsobená pobídkou – také X + navíc cena dotace spojená s pobídkou. (rs)

I) SPORT, ŠKOLSTVÍ, KULTURA

Q: Nemáte v programu nic o podpoře sportu, kultury a církví. Vy jste proti těmto aktivitám?

A: Svobodní navrhují, aby místo státního dotování sportu, kultury a církví zrušil stát daň z příjmu fyzických osob. Lidem zbyde více peněz v kapsách a sami se rozhodnout, co budou podporovat. Nebude to za ně rozhodovat stát, zrušíme veškeré dotace. (pm)

Q: Jaký je postoj Svobodných k problematice školství?

A: Svobodní jsou pro zavedení školného na vysokých školách a pro tomu odpovídající snížení daní. Stav, kdy je vysoká škola zadarmo, zatímco např. řidičák na kamion se platí, je nespravedlivý a pokřivuje rozhodování lidí. Kvůli této pokřivené struktuře se rozhoduje studovat více lidí, než by bylo přirozené, což vede k celkovému plýtvání – plýtvání časem studentů i plýtvání penězi daňových poplatníků. Není pravdivá teze, že čím více lidí studuje vysokou školu, tím lépe pro společnost. Dnešní umělá – módní – preference vysokoškolského studia vede logicky k nedostatku řemeslníků. Být vyučeným řemeslníkem, po jehož službách je poptávka, je hodnotnější, než mít vystudovanou neužitečnou vysokou školu a být byrokratem. Pokud jde o základní školy, myslím si, že by se měly vrátit k osmileté výuce. Dnešní systém dělá neodpovědné děti z osmnáctiletých a starších dospělých lidí. (pm)

J) MACH a DOZORČÍ RADY

Q: Jak je členství Petra Macha v dozorčí radě státní společnosti MERO konzistentní s obhajobou malého státu a nízkých daní?

A: Petr Mach není členem dozorčí rady MERO, ani jiné firmy. Petr Mach byl členem dozorčí rady MERO, a.s. v období 2007-2010. Během působení Petra Macha firma prosperovala, platila státu daně i dividendu a dokázala vždy zajistit plynulost dodávek ropy do ČR i ochraňovat ropné rezervy. (pm)

 

K) EXEKUCE, PŘÍMÁ DEMOKRACIE

Q: V České republice jsou statisíce lidí v exekuci. Co chcete s problémem dělat?

A: Problém s mimořádným počtem exekucí je evidentní. Exekucím by se mělo v maximální možné míře předcházet a problémy s dluhy řešit v době, kdy jsou ještě nízké. V České republice se počet exekucí nepřiměřeně zvýšil právě proto, že je exekuční byznys tak výhodný.  Svobodní proto požadují zrušení fikce doručení (obsílku bude nutné doručit do vlastních rukou) – díky tomu se již nestane, že by člověk o svém dluhu nevěděl. Jsme přesvědčeni o tom, že dlužník, který má alespoň nějakou práci či majetek (je si na něm co vzít), je dohledatelný i se soudní obsílkou. Dále budeme prosazovat, aby náklady případného exekučního vymáhání nenesl dlužník prostřednictvím exekučních výloh, ale věřitel. Díky tomu nikdo nebude vymáhat bagatelní částky (a nevzniknou tak mnohonásobně vyšší exekuční výlohy) a vlivem konkurence (kdy budou exekutoři soutěžit o zájem věřitele) dojde ke značnému snížení exekučních nákladů. Namísto dnešních tabulkových desítek tisíc za několik málo zcela automatizovaných výkonů mohou stát klidně jen několik set. Jsme přesvědčeni, že si má sám věřitel, když peníze půjčuje, prověřit schopnost dlužníka splácet a tuto schopnost promítnout do výše úroku (z něhož si věřitel v případě nebonitního dlužníka zaplatí exekuční výlohy). (rs)

Stále častěji dostáváme dotazy typu: „Jste stranou přímé demokracie?“ nebo „Jste pro ty referenda?“, což jsou otázky, na které se nedá odpovědět jen ano/ne. Je nezbytné si s tazatelem vyjasnit, co myslí pod pojmem „přímá demokracie“ a také vyjasnit, jaká referenda má namysli. Mnozí si v ten moment poprvé uvědomí, že není jen jedno. Pokusíme se problém objasnit a vysvětlit postoj Svobodných. Zájemcům též doporučujeme shlédnout záznam z besedy k tématu.

Svobodní podporují

Opravné referendum (lidové veto) – Když se zvedne velká vlna nevole proti nějakému novému zákonu, proti změně statusu quo (současného řádu) a lidé mezi sebou dokážou sesbírat dostatečné množství podpisů na vyvolání referenda o zvrácení rozhodnutí parlamentu. Svobodní prosazují lidové veto jako nástroj, kterým chtějí politiky přimět k tomu, aby se báli jít vědomě proti tomu, s čím byli zvoleni. V našem podání by referendum rozhodovalo o zrušení rozhodnutí/zákona a rozpuštění zastupitelstva/parlamentu, který jej schválil.

Obligatorní referendum – Když Ústava jasně říká, o čem rozhodují zákonodárci a o čem lid. Existují zkrátka oblasti, u kterých má lid jistotu, že o nich bude hlasovat, pokud na ně dojde. Svobodní prosazují obligatorní referendum například ke každému zvyšování daní či mezinárodní smlouvě, která přesouvá svrchovanost nad nějakou oblastí mimo přímou demokratickou moc občana.

Svobodní nepodporují

Fakultativní referendum – Když parlament nerozhoduje, o čem by měl. Jde o takové referendum, kdy složka státu, která by měla podle Ústavy rozhodnout, nerozhodne. Politici neřeknou, za kterou možnost se staví a nechají rozhodnout lid. Často se používá tehdy, kdy vlády chtějí totéž, co většina, ale bojí se to říct menšině a tak to hodí na veřejnost a vyhnou se zodpovědnosti.

Lidová iniciativa – Když se lidé rozhodnou, že chtějí nějaký zákon, který jim politici nejsou ochotní prosadit. Někdo musí napsat zákon za zákonodárce, sehnat pro něj podpisy a vláda poté vyvolá fakultativní referendum o tomto lidovém zákonu. Svobodní nejsou tomuto formátu referend naklonění. Lidová iniciativa v takové situaci neopravuje parlament, nýbrž ho přímo supluje. Od čeho pak tedy parlament je? Má to však i jiné nedostatky. Běžný zákon prochází ve Sněmovně řadou čtení, při nichž poslanci opravují chyby vzniklé při tvorbě zákona. Pokud by při lidové iniciativě zákon šel rovnou do referenda, mohl by projít s řadou fatálních chyb. Naopak pokud by i lidová iniciativa musela projít standardním procesem ve Sněmovně, vytratil by se původní smysl této iniciativy – „obejít politiky.“ (rs, kz)



  ·   12.12.2013

Archiv

Svobodní vyzývají poslance: Vraťte vládě rozpočet k přepracování

Svobodní vyzývají poslance: Vraťte vládě rozpočet k přepracování

Strana svobodných občanů vyzývá poslance Parlamentu ČR, aby vrátili vládě k přepracování návrh státního rozpočtu na rok 2017, který vláda předkládá s deficitem 60 miliard korun. Schodek ve výši 60 miliard v období…

  ·   22.09.2016

Svobodní v médiích: dění v Evropském parlamentu, stravenky, stížnosti na ČT, krajské volby a mnoho dalších zpráv

Svobodní v médiích: dění v Evropském parlamentu, stravenky, stížnosti na ČT, krajské volby a mnoho dalších zpráv

Monitoring za období 14.–21. září 2016 ČTK vydala zprávu k projevu Junckera v Evropském parlamentu Čeští europoslanci hodnotí Junckerův projev rozdílně (14. 9.): Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes v…

  ·   21.09.2016

Svobodní a Soukromníci ladili postup pro finále kampaně

Svobodní a Soukromníci ladili postup pro finále kampaně

Výměna zkušeností a postřehů z dosavadního průběhu předvolební kampaně či koordinaci kroků v její finální části. To byly jedny z hlavních témat dnešního celorepublikového setkání kandidátů koalic Svobodní a Soukromníci.…

  ·   21.09.2016

Iveta Kubová: Více peněz na kulturu?

Iveta Kubová: Více peněz na kulturu?

Svobodní bývají často obviňováni, že svým důrazem na vyrovnané rozpočty a preferencí jiných oblastí chtějí kulturu zlikvidovat. Podívejme se na příkladu financování divadel, jak tomu je, případně jak tomu být může.…

  ·   21.09.2016

Jindřich Pilc: Vláda na svém zasedání schválila zničit české podnikatele

Jindřich Pilc: Vláda na svém zasedání schválila zničit české podnikatele

Ronald Reagan: „Nejhorší slova jsou: Jsem z vlády a přišel jsem vám pomoci.“ Socialistický ministr průmyslu a obchodu prosadil podporu českým podnikatelům. Dotační program, v jehož názvu je konkurenceschopnost, má za…

  ·   19.09.2016
Přihlášení - vstup pro členy a příznivce