Miloslav Bednář: Kritika stanoviska Svobodných k Ukrajině

Stanovisko republikového předsednictva Svobodných k ukrajinské krizi z 1. 9. 2014 je krajně problematické.

Za prvé:

Je neudržitelné tvrdit, že „Ukrajina vznikla jako uměle vytvořený stát s nepřirozenými hranicemi,“ tak jako prý Československo, SSSR, Jugoslávie a Evropská unie.

V Evropě snad kromě Islandu nemohl kvůli etnické rozmanitosti a dějinné komplikovanosti nikdy vzniknout žádný čistě přirozený stát s údajně přirozenými hranicemi. Státy vždy vznikají aktem svobodné, v novější době demokratické občanské vůle, a jedině tak, trvají-li i nadále na svých výchozích zásadách, z nichž vznikly, jsou přirozené. Takto vznikla po rozpadu SSSR i Ukrajina, jejíž státní identita se během více než dvaceti let jejího trvání přes všechny zjevné problémy vcelku stabilizovala. Totéž se týkalo demokratického republikánského Československa, proti kterému se musely v r. 1938 spojit čtyři nejvýznamnější evropské velmoci, aby je zničily. Podobným případem byla předválečná, byť nepříliš demokratická Jugoslávie.

Oproti tomu SSSR byl totalitním režimem, který odstranil až tlak demokratických USA a jejich spojenců. EU ale žádným státem není, přestože o státnost soustavně usiluje. Její nedemokratická podstata způsobuje, že není slučitelná s povahou Evropy. Proto musíme reálně počítat s jejím budoucím rozpadem.

Za druhé:

Na Ukrajině, jak říká zářijové stanovisko Svobodných, nebyly naplňovány základní funkce státu, ale právě tento stav se rozhodli svobodní ukrajinští občané změnit. Tuto podstatnou skutečnost naše zářijové stanovisko nápadně ignoruje. I na Ukrajině totiž existují svobodní občané, nikoli jen, jak zdůrazňují odpůrci svobodné a demokratické ukrajinské státnosti, vnějšími silami manipulované obyvatelstvo. Na této skutečnosti nic nemění ani zjevně nedemokratická povaha institucí EU, k níž se na základě naivních představ o její povaze nynější Ukrajina usiluje připojit. Členské státy EU a rovněž USA jsou totiž přesto stále ještě více či méně, a méně hlavně v EU, demokraciemi.

Proto je za třetí tvrzení stanoviska Svobodných o zástupné válce Západu při hledání rovnováhy velmocí právě z pohledu základních principů Svobodných neudržitelné. Mezi svobodou a demokracií na jedné straně a diktátorskými nesvobodnými poměry na straně druhé totiž bude politická válka v té či oné podobě fakticky vždy. Demokratické a nedemokratické státy nelze klást na v zásadě mechanicky stejnou úroveň. Rovnováha mezi nimi je totiž z důvodu jejich politické nesouměřitelnosti, a proto neustálé konfliktnosti pustá, realitu ignorující iluze a klam.

Naše svoboda a demokracie by se před 25 lety bez pomoci Západu a faktického porušení této jen iluzorní koncepce rovnováhy velmocí vůbec nemohly obnovit. V zásadě totéž platí v tak či onak odlišných místních podmínkách vždy a všude na světě, tedy i zde a nyní. 

Za čtvrté:

Myslet si, jak to tvrdí poslední stanovisko Svobodných, že vůdci mocností mohou bez ohledu na to, zda jsou demokratické nebo ne, zajistit trvalý mír na Ukrajině, je proto vyloženě nerealistické a v zásadním rozporu s principy svobody, jež jsou nám vlastní. Skutečný mír je totiž možný jedině ve svobodě. A to bychom měli právě my Svobodní velmi dobře vědět.

Souhrnně řečeno:

Zářijové stanovisko Svobodných dokládá, že za poměrně krátkou existenci Strany svobodných občanů je naší podstatnou slabinou stále zřetelnější nedostatek politické vzdělanosti.

Je proto nezbytné, abychom si skutečně osvojili porozumění toho, co je podstatou svobody, spravedlnosti, demokracie a na nich založené politické filosofie. Jaký je vztah politiky a ekonomiky, politiky a etiky, politiky a náboženství, politiky a demokracie, politiky, demokratických a nedemokratických politických systémů, politické války a geopolitiky, co je podstatou Evropy, jak Evropa souvisí s USA, jak problematicky vznikla a jak se nedemokraticky vyvíjela Evropská společenství a Evropská unie, co je podstatou často zmiňovaného problému šíření svobody a demokracie, co je to stát, co jsou občanská práva, co je to společnost, jak se stát a společnost liší a jak souvisejí, atp. Převaha čistě ekonomického a IT pohledu nás totiž nyní již dost viditelně a dramaticky oslabuje na cestě k plnohodnotné existenci zdravé a silné, naši veřejnost skutečně oslovující, spolehlivě demokratické politické strany.

Miloslav Bednář,
člen Republikového výboru Strany svobodných občanů

Komentáře členů nejsou oficiálním stanoviskem strany. Stanoviska strany naleznete pod tímto odkazem.
 

Ohodnoťte článek:

(1 hlas)

Na toto téma jsme napsali

I před minulými volbami byly upozaďovány strany s realistickým pohledem na vývoj v EU. I z přehledu výstupů jednotlivých poslanců v Evropském parlamentu je zřejmé, že jediným hlasem občanů, kteří nechtějí být řízení z Bruselu, je hlas poslanců zvolených za Svobodné.

Stejně jako před parlamentními, senátními i prezidentskými volbami, tak i před volbami do Evropského parlamentu se objevují průzkumy, které předpovídají, která strana vyhraje. Data z průzkumů ze všech členských zemí Evropské unie publikuje pravidelně Eurobarometr, který shromažďuje evropská výzkumná šetření. Podle současných dat mají evropské volby v Česku, které se uskuteční 24. a 25. května 2019, jasného favorita.

Sečkár: Quo vadis, Anglie?

Britský parlament dnes čeká důležité hlasování o dohodě s EU. Očekává se její odmítnutí. Méně zřejmý je další vývoj situace.

Pokorný: Přímá volba starostů nezlepší současný model

Jedním z oblíbených politických témat je zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. V současné době jsou tyto funkce voleny nepřímo, tzn. že je vybírají ze svých řad námi zvolení zastupitelé. Opačná praxe funguje přibližně v polovině států Evropy, kde lidí volí své čelní představitele nezávisle na zbytku zastupitelstva v samostatných volbách. Dokonce i u nás se hned několik poslaneckých klubů vyslovilo, že by pro takovou změnu zákona zvedlo ruku. Mimo nejhlasitější SPD Tomio Okamury to jsou Piráti, hnutí ANO a trochu vlažněji i Komunisté. Každý z nich má ale na problematiku trochu jiný pohled, a proto se, i když disponují většinou hlasů, novely zákona pravděpodobně jen tak nedočkáme.

Zálom: Klinika a filozofie

Levicoví aktivisté, kteří už léta neprávem obývají Kliniku na Žižkově, zcela pochopitelně svoji neomaleností znechucují širokou veřejnost. Zároveň se zde ukazuje, jak dvojí metr stát uplatňuje při uplatňování své moci.

Vopat: Není to dobré, přesto děkujeme

MVČR zveřejnilo návrh nového zákona o zbraních. Není to dobré, není to dobré, není to dobré. V následujících hodinách, dnech a týdnech se objeví dosti analýz a komentářů. Co se mělo udělat lépe, že se mělo to či ono atd. Pro velkou část střelecké veřejnosti tento zákon skutečně bude znamenat menší či větší omezení. Ale. Děkuji tímto všem, kdo se na návrhu podíleli. Děkuji jim proto, že vím. Vím, že odvedli maximum práce a úsilí. Vím, že i přes názorové neshody mysleli v první řadě na nás. Držitele zbraní. Děkuji jim za jejich čas a námahu. Děkuji jim za to množství mravenčí práce. Děkuji.